Heliodor Píka

Jedním z významných Čechů, který byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu, byl generál Heliodor Píka. Na příštích řádcích si ukážeme nestvůrnost toho, co mu komunisté udělali.

Heliodor Píka byl jedním z Čechů, kteří vykonali velké věci. V 18 letech byl odveden k vojenskému regimentu v Opavě, kde začala jeho vojenská kariéra. Po jeho prvním zajetí v Rusku se přihlásil do Československýc legií, kde začínal s hodností vojína u střelecké brigády.

V legiích nabíral zkušenosti s tím, co je to být vojákem. Stal se četařem a později i poručíkem obrany proti plynům. Procházel v tomto raném věku těžkými boji na alsaské frontě roku 1918. Zde je nesmírně důležité zmínit, že Heliodor Píka byl několikrát vyznamenán za obdivuhodnou lékařskou službu v prvních liniích.

Díky svému intelektu a nasazení získaval stále vyšší a významnější funkce, které dokazovaly, jakou zásadní roli hrál v československých dějinách. Když došlo až na nacistickou okupaci , musel Píka utéci do Londýna. Na žádost Beneše byl Píka vyslán do Bukurešti, kde pomáhal českým a maďarským uprchlíkům, kteří utíkali před nacisty. Bohužel i v Rumunsku došla k nacistickému puči a krátkému věznění Píky, který následně míří do Istanbulu. Směr událostí se změnil a Píka se objevil v Moskvě jakožto nový velitel mise Československé armády. Toto se stalo v červenci roku 1941 a snad díky svému intelektu prohlédl Píka plány SSSR již v srpnu téhož roku. V této době Píka věděl, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu. Varoval Beneše, bohužel se jeho varování obešlo bez odezvy v Benešových činech. Píkovi se podařilo zformovat jednotku z československých vojáků v zajateckých sovětských táborech. Dokonce se mu podařilo odvrátit nátlak Gottwalda na zpolitizování této jednotky. V záři roku 1943 se pak Píka a jeho jednotka dostala na frontu. Podařilo se jim osvobodit Kyjev. Po těchto událostech Píka věděl stále víc a více věcem rozuměl. Viděl, kam situace míří a bohužel nebyl schopen zabránit tomu, co se v budoucnu stane.

Do vlasti se Heliodor Píka vrací jako hrdina, je jmenován náčelníkem generálního štábu a je také vyznamenáván. Jenže z národního hrdiny se brzy stal problém pro komunisty, kteří si brousili zuby na absolutní moc ve státě. V únoru 1948 je Píka zatčen a obviněn z vlastizrady. Probíhá proces , který je v podstatě celý vymyšlený a končí tím, že je 21. června roku 1949 Heliodor Píka oběšen na dvoře věznice Bory. Jeho tělo po popravě zmizelo a již nikdy nebylo nalezeno.  Jeho syn Milan byl později také pronásledován a vězněn, nakonec ovšem přežil díky mocným přátelům svého otce.

Příběh Heliodora Píky si zaslouží velkou pozornost a daleko hlubší vhled, než který jsme zde v hrubých obrysech nastínili. Je to příběh muže, který miloval svou vlast na tolik, že byl ochoten pro ni kdykoliv položit život. Byl mnohokrát vězněn, byl otráven bojovým plynem, zachraňoval životy svých spolubojovníků, i když tím riskoval svůj vlastní. Heliodor Píka je symbolem ctností, o kterých si můžeme snad nechat jen zdát. Musel být extrémně silným a morálně vyspělým člověkem. Tento muž si svou oddaností k vlasti vysloužil ten nejhorší trest. Ti, za které bojoval, jej nechali popravit. Ti, které bránil, jej soudili a zavraždili. A my, kteří i díky němu dnes žijeme, na něj zapomínáme.

Heliodor Píka ale není jen osobností. Je dnes již symbolem. Symbolem toho, co znamená být dobrý člověk. Jeho snaha vždy směřovala k tomu, abychom se měli, co nejlépe. A dělal to z čisté lásky ke svoji domovině.

Dnes se stále opakuje, že mladá nastupující generace nesmí zapomenout na Heliodora Píku , protože odkaz jeho osobnosti musí stále žít dál. Politici se v tomto ( jistě ne KSČM, pro kterou je Píka i dnes hrozbou) shodují. Odkaz Píky musí být dále předáván. Jenže pod těmito slovy se skrývá odporná pachuť. Pachuť pokrytectví a hnisu , který bují v naší zemi. Jsou to jen prázdná slova, protože pokud bychom opravdu chtěli zachovat odkaz Heliodora Píky, tak bychom nesměli každý den dávat tomuto odkazu políček, kterým mu je existence politické moci KSČM – hrdých následovníků vrahů Píky. Každým dnem znovu a znovu znevažujeme památku tohoto velkého muže, protože nejsme dost silní. Nejsme silní jako byl on.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *